Na návštěvě u stoletých kamarádů
____________________________
Od pátku 20. 6. do neděle 22. 6. t. r. probíhaly v obci Stonava oslavy 100 let trvání zdejšího hornického spolku, který se nazývá Kroužek krojovaných horníků. Stonava leží na území bývalého Těšínského knížectví nedaleko Karviné. Podle nejstarších písemností získala jméno od řeky Stoeny a majitele vesnice Hankeho von Stoena. To se psal rok 1388. Do roku 1870 se obyvatelé živili převážně zemědělstvím. Od tohoto roku se počítá nebývalý růst černouhelného hornictví a s ním i změny v sociální a pracovní sféře. Obyvatelé hledali obživu v dolech, i když zpočátku jen sezónně, v zimě. Do obce se začali stěhovat lidé, např. z Čech, Polska, Haliče. Velký význam pro obec i okolí měla výstavba bohumínsko-košické dráhy, která umožnila transport uhlí na Slovensko a naopak dovoz železné rudy z Gemeru na jihovýchodě Slovenska do Vítkovických železáren. Na území obce a v její blízkosti působily nebo ještě působí doly - Důl 1. máj, Důl 9. květen, Doly ČSM sever a jih a Důl Darkov. V období zabírání území Těšínska Polskem patřila Stzonava našemu severnímu sousedovi. Po okupaci se vrátila do ČSR.
V r. 1914 bylo založeno Hornické sdružení obce Stonavy a okolí, dnešní Kroužek krojovaných horníků při obci Stonava. Národnostní složení obyvatel obce a tím pádem i členské základny spolku je velmi různorodé. Největší skupiny tvoří Češi a Poláci, ale nechybí Slováci a Němci. Míchání národností s sebou přineslo i specifický vývoj kultury, zvyků a slavností, které měly svůj původ národnostní, krajový, ale také např. nesly stopy po hornických tradicích z různých těžebních regionů. O vzniku a působení spolku hovoří historická památka, tzv. Ksiega Protokolarna (v překladu Deník, Kronika). Zápisy jsou vedeny v jazyce polském a poodkrývají život a činnost spolku, jeho hospodaření. Nechybí záznamy o předávání uniforem mezi členy. V období 2. světové války byla činnost spolku přerušena. Po válce byla činnost plně v režii tehdejší politické doktríny KSČ. V r. 1971 měl spolek 330 členů, kteří ve prospěch obce odpracovali 2 560 brigádnických hodin. Od r. 2011 mohou být členkami i ženy. Od r. 2010 je předsedou pan Ladislav Kajzar. Spolek udržuje styky s mnoha spolky na Slovensku, např. v Pezinoku a samozřejmě v Polsku.
Letošní oslavy byly zahájeny odhalením pamětního kamene a huntíku. Oba byly posvěceny ostravsko-opavským biskupem Mons. Lobkowiczem. V krátkém projevu pozdravila účastníky setkání i ostravská konzulka Polské republiky. Večer se konal velmi úspěšný šachtág, kterému předcházelo ocenění dlouholetých členů spolku a vybraných zástupců hornických spolků z celé republiky. Mezi oceněnými byl i náš člen Pavel Virág a autor článku. Občerstvení ve formě hornického guláše a produktů studené kuchyně bylo nepřekonatelné a bylo doladěno chladivou mastí z produkce Radegastu. V sobotu se konal průvod pod taktovkou dvou hornických kapel. Vedoucí jednotlivých spolků pak na krátké schůzce přijal i starosta obce, ve kterém má spolek spolehlivého patrona. Akce byla všemi účastníky hodnocena jako povedená a příkladná.
Ing. Jan Holinka
předseda Hornicko-historického spolku
pod Ralskem